Každá společnost, národ, rodina i jednotlivec má svá „místa paměti“ – místa, která nám připomínají důležité momenty historie, formují naši identitu a vypráví příběhy minulosti.
V pondělí 1. 6. jsme spolu se sekundou, kvintou a Davidem Šebestou navštívili několik takových míst v našem blízkém okolí. První byla kaple na návsi ve Vestcích u Vroutku. Kulturní památka se dnes nachází v havarijním stavu. Položili jsem studentům otázky: Jak se něco takového mohlo stát? Jak je možné, že památky, které po generace tvořily přirozenou součást života obce, dnes mizí nebo chátrají?
Druhou zastávkou byla opravená boží muka nedaleko vsi. Tento typ drobné památky z červeného kryrského pískovce najdete v našem okolí v několika exemplářích. Jejich osud byl však téměř zpečetěn, torza ležela po desetiletí v příkopech a čekala na svého záchrance. Boží muka u Vestcí připomínají událost, kdy byl malý chlapec přejet naloženým žebřiňákem. Nehodu přežil a jeho rodiče jako poděkování za jeho záchranu nechali vztyčit tuto památku.
