Poslední listopadový den roku 2022 žáci oborů malířské a natěračské práce, cukrář a instalatér vyrazili v ranních hodinách autobusem směr Praha. I přes pokročilé datum, nás Praha přivítala krásným slunečním počasím. První cesta autobusu vedla k historické budově Hlavního nádraží v Praze. Zde žáci měli možnost poprvé ochutnat krásy secese ve stavebnictví, nutno podotknout, že pro většinu z nich to bylo poprvé, co něco takového viděli. Pro mnohé z nich bylo velkým překvapením nejen velikost původní vstupní haly, ale i nádherná výzdoba, která dnešním stavbám zcela chybí.
Žáci oboru instalatér měli ještě navštívit expozici firmy Senesi, která je upravena pro náročnější klientelu a expozici firmy Siko. Tato expozice je zaměřena více na komerční klientelu a vychází většinou z typové produkce. Jelikož expozice jsou dostupné i na internetu, rozhodli jsme, že i instalatéři navštíví výstavu ve Valdštejnské jízdárně, a to výstavbu děl Alfonse Muchy z rodinných sbírek.
Jelikož bylo skutečně příjemné počasí a Praha není v listopadu přeplněna turistickým ruchem, rozhodli jsme se pro pěší trasu historickými částmi Prahy. Pro mnohé žáky to bylo první seznámení nejen s historií Prahy, ale i s Prahou samotnou.
Naše cesta započala na Václavském náměstí, poté jsme pokračovali uličkami staré Prahy až na nábřeží, kde jsme udělali přestávku na Karlovo mostě. Karlův most byl konečně jako vždy plný turistů a pouličních umělců, takže žáci dostali rozchod a každý mohl dle libosti zvolit, co ho zrovna zajímalo.
Poté jsme již zamířili do Valdštejnské zahrady, kde se nachází Valdštejnská jízdárna, která hostila velice zajímavou výstavu děl Alfonse Muchy, která se již nikdy nebude opakovat.
Vlastní kompozici výstavy vytvořila paní architekta Jiřičná a díla zapůjčil ze své rodinné sbírky vnuk světoznámého malíře. Vlastní výstava mapuje nejdůležitější etapy Muchova života od jeho dětských let, které prožíval na jižní Moravě, přes život v Paříži, pobyt v Americe a návrat do Československa. Výstava ukazuje i práci na Muchově nejznámějším dílu, a to monumentální Slovanské epopeje.
Myslím, že každý si našel to své, protože zde byly ukázky i tvorby peněz a známek.
Závěrem bychom chtěli poděkovat i našemu dopravci, který odvedl opravdu profesionální práci. David Stropnický se ukázal jako opravdový znalec Prahy a dokázal se vyhnout nekonečným pražským zácpám, takže naše cesta se nezměnila v parkoviště.
Závěrem lze konstatovat, že akce se velice vydařila, žákům se otevřely nové obzory a lze pouze doporučit více takových námětů a zážitků.
